Lovosická 775 P9  190 00   M 607660843            centrotherm@seznam.cz

PROFESSIONAL HEATING

 Vývoj otopných soustav   Tvorba projektových podkladů    Projektujeme vytápění správně ?       Projekt uspoří víc než zateplení ?    Orientační ceny

=CRA=CENTROTHERM a SPOLEČNOST PRO TECHNIKU PROSTŘEDÍ odborná sekce 12 - projektování a inženýrská činnost, doporučují TERMOhydraulické řešení otopných soustav a sítí.                                                 TERMOhydraulika pro 21.století.

 Z čeho vznikla hodnota Kv ?       Panelové domy - renovace       Náprava funkce otop.soustav       Termostatické ventily správně    Návratnost investic

 TERMO-hydraulické řešení sítí   Nová otopná tělesa Slant/Fin   Stáhněte si otopové křivky    Levné projekty vytápění   Převody a pomůcky         HOME

 

Vytápění - projektování - vývoj - výzkum

 Aktivní úspory tepla termohydraulickým řešením pro 21. století
 IX. díl - Přínos Termohydrauliky pro kvantitativní regulaci
 J.V.Ráž, Dis.  

Regulace tepelného výkonu změnou průtočného množství má v oboru vytápění obecně menší vliv než regulace změnou kvality teplonosné látky, přesto je řada oblastí kde se oprávněně používá  a v koncových bodech (TRV) je dokonce klíčová. Kolegové z oboru „elektro“ nás v chápání podstaty regulačních procesů většinou snadno předčí a to nejen pro své bohaté zkušenosti nabyté od roku 1965, kdy přibližně vznikl obor M+R. Z jejich dílny pochází množství inteligentních nápadů a schémat, korigujících naše „topenářské“ nedostatky a dopracovali se až ke skutečně „inteligentní“ regulaci, disponující dokonce samoučící schopností a prognostikou vývoje řídicích veličin v čase. Na samém vrcholu tohoto vývoje pak stojí systémy IRC a nákladné „inteligentní“ systémy, snímající a regulující všechny parametry řízeného přenosu a zpracování tepla.

Jenže v celém tom navrhování jsou dva háčky. Proud teplonosné látky v potrubí je sice velmi podobný proudu elektronů v drátu, ale změna teplotních parametrů teplonosné látky na trase ke spotřebiči je ve vytápění významná. Daleko podstatnější však je, že i ty „nejinteligentnější“ regulační okruhy realizují své regulační záměry pomocí akčních členů (obyčejných ventilů), na jejichž vlastnostech a výkonových charakteristikách úspěšnost regulace životně závisí.

Ukažme si, jak termohydraulika ovlivnila návrh akčních členů kvantitativní regulace a jak pomáhá podstatně zvýšit účinnost a úspěšnost regulačních procesů, při současném zkrácení návratnosti finančních prostředků vložených do regulační techniky.

Akčním členem regulačního okruhu je běžný dvoucestný ventil a úkolem je regulovat tepelný výkon
spotřebiče při konstantní výstupní teplotě ze zdroje
tp = 90°C v rozsahu 15000 - 55250 W a při teplotě
vratné vody
tz = 70°C. Jde tedy o nejjednodušší případ, na kterém lze demonstrovat návrhové postupy.

 

Klasický (hydraulický) návrh RV:
Soustava 90/70°C, Pmax = 55250 W, Pmin = 15000 W = 27,1% Pmax, Hdif = 30000Pa, DpOK = 13483 Pa, na  RV zbývá DpS = 30000 – 13483 = 16517 Pa,
tsm = 79,44°C, Cts = 4196,4 J kg-1K-1, rts = 972,33 kg m-3.

Požadovaný průtok „G“, součinitel Kv a tlaková ztráta otevřeného ventilu DpO:


                                                    = 2,437 m3/h = Qomax

 

Z výrobní řady je zvolen RV DN 40 s Kv = 6,3 a s hydraulickou autoritou a = 0,519 (menší hydraul. autorita není v odborných textech, vycházejících z hydrauliky, doporučena).
Pozn.:   Hydraulická autorita bývá občas chybně interpretována jako podíl tlakové ztráty otevřeného ventilu k tlakové ztrátě seřízeného ventilu.
Správné určení autority "a" je:                            Lze ještě určit zdvih kuželky "hmax" pro "Qomax"

Splněním hydraulického kritéria  a > 0,5 klasický návrh RV prakticky končí, aniž bychom mohli blíže ověřit, která z vyráběných regulačních charakteristik je pro daný účel nejvhodnější a zda navrženým RV opravdu dosáhneme splnění požadavků na regulaci, určených v zadání.

TERMOhydraulický návrh RV:
Správný průtok regulovaným okruhem při tp = 88°C a tz = 71°C činí:


                                                      = 2,867m3/h = Qomax

Při správném průtoku činí tlaková ztráta potrubí včetně spotřebiče DpOK = 18664,56 Pa a na regulační ventil RV zbývá jen 30000 – 18664,56 = 11335,44 Pa.
Z výrobní řady musí být zvolen RV DN 40 s Kv = 10
m3 h-1 a správné hodnoty Kv a DpO činí:




Hydraulická autorita tohoto RV však činí jen:                                                          < 0,5 takže podle hydraulických kritérií je nedostatečná a návrh je chybný.

Menší hodnotu „Kv“ s vyšší autoritou v okruhu zvolit nelze, protože diferenční tlak 30 kPa na počátku okruhu "by byl pro regulaci nedostatečný".

Termohydraulika takto „hydraulicky“ postavená kritéria správnosti návrhu nemá. Úkolem akčního členu v obr.1 není regulovat průtok a hydraulická kritéria, vztažená k autoritě ventilu, jsou proto nesmyslná. Místo autority je sledována skutečná závislost regulované veličiny (tepelného výkonu) na pracovním zdvihu kuželky a uplatňují se přitom dva jiné logické požadavky:
1)   Aby závislost regulované veličiny na pracovním zdvihu kuželky byla linearizována.
2)   Aby pracovní zdvih kuželky v rozsahu požadovaných výkonů byl větší než h = 0,15 a menší než h = 1.
Při uplatnění obou těchto požadavků je pak sledováno, zda navržený akční člen regulovaného okruhu splňuje regulační rozsah vyplývající ze zadání,
tj. 55250 W = 100% a 15000 W = 27,15% v hydraulicky stabilní oblasti s jistou rezervou, tj. při zdvihu kuželky  h > 0,2.

RV DN 40 – Kv = 10 m3 h-1

Regulace průtoku: 39,51% - 106,08%
Regulace tepelného výkonu:  74,61% - 101,30%
tj. 41224 W – 55971 W
Ventil s lineární charakteristikou není pro řešený okruh vhodný, protože nesplňuje podmínky zadání na rozsah regulovaného výkonu, ani logické požadavky na kvalitu regulace.
RV s lin. charakteristikou by navíc často pracoval  v hydraulicky nestabilní oblasti zdvihu (h<0,2), s cyklicky se opakujícími korekcemi v krátkém časovém sledu a proto i s nízkou životností.
Všechny klasické metody návrhu RV se vztahují ke křivce průtoku, která z hlediska požadavků na návrh akčního členu regulace není důležitá.
Potřebnou vypovídací hodnotu zde poskytuje pouze křivka regulovaného výkonu, kterou hydraulické pojetí oboru neřeší a profesi M+R neposkytuje žádné podklady k jejímu určení.
Projektanti M+R proto právem žádají, aby výběr akčního členu regulace byl termohydraulickým výpočtem určen již v rámci předaných podkladů ÚT pro elektrické zapojení okruhu.

Obr.2 Regulační rozsah RV charakteristika lineární

V ekonomice vytápění budov platí   "úspory = regulace tepla"  a nikoliv  "úspory = regulace průtoku". Průtoky teplonosné látky jsou a vždy budou jen pomocnou veličinou, nikoliv nosným řešením oboru vytápění. Průtoky fascinovaly topenáře jen proto, že práce s nimi je řádově jednodušší, než práce s teplem.
Na regulaci průtoku byly vybudovány celé "teorie", organizační struktury "specializovaných pracovišť "a "poradenských center", jsou konány celostátní odborné
konference, semináře a školení renomovaných firem, jsou vydávány knihy, skripta, autorizace i normy  -  a přitom obor vytápění potřebuje regulovat
teplo.

RV DN 40 – Kv = 10 m3 h-1

Regulace průtoku: 11,11% - 106,08%
Regulace tepelného výkonu:  35,79% - 101,30%
tj. 41224 W – 55971 W
Ventil s parabolickou charakteristikou zajistí v řešeném příkladu kvalitnější regulaci a splňuje požadavek na pracovní
kuželky h>0,15 při minimální hodnotě regulovaného výkonu Pmin.
Při regulaci minimálního výkonu ale zdvih kuželky  zasahuje do hydraulicky nestabilní oblasti h<0,2.
Při čistě „hydraulickém pojetí oboru vytápění“ by se zde hovořilo o linearizaci regulačního procesu, protože hydraulické výpočtové vztahy neumožňují křivku regulace tepelného výkonu sestrojit. V klasickém projektování tak nemá projektant M+R možnost, akční prvek regulace správně navrhnout a podle návrhových kritérií "hydraulické teorie" posuzuje tu nesprávnou funkční křivku.

Obr.3 Regulační rozsah RV charakteristika parabolická

RV DN 40 – Kv = 10 m3 h-1

Regulace průtoku: 7,88% - 106,06%
Regulace tepelného výkonu:  25,87% - 103,83%
tj. 14294 W – 57366 W
Ventil s ekviprocentní charakteristikou zde splňuje podmínky zadání ideálně.
Závislost regulovaného tepelného výkonu na zdvihu kuželky akčního prvku je  linearizována  v celém rozsahu regulace, která probíhá v hydraulicky stabilní oblasti h = 0,2 až h = 1.
O „hydraulické autoritě“ bylo napsáno mnoho článků a knih, ale „hydraulické informace“ platí jen pro hydraulické systémy, tedy nikoliv pro vytápění, které hydraulickým systémem NENÍ.
Akční člen regulace NEMUSÍ vykazovat hodnotu hydraulické autority „alespoň a = 0,5“ a vyšší autorita než a = 0,3 by zde byla dokonce na škodu, protože by narušila ideálně linearizovaný funkční průběh regulace tepelného výkonu.
Při autoritě a = 0,3 může celý regulační okruh navíc pracovat s nižšími požadavky na čerpací práci a proto podstatně úsporněji, při své delší životnosti. Oboru vytápění tedy v tomto konkrétním případě vyhovuje nejlépe a = 0,299.
Nemá-li hydraulika a hydronika k dispozici spolehlivou metodu pro navrhování akčního členu regulace vytápění, pak
to tím méně můžeme požadovat od projektantů M+R, jejichž nosným oborem je "elektro".

Obr.4 Regulační rozsah RV charakteristika ekviprocentní

„Inteligentní regulace“ je však na správné funkci akčního členu životně závislá. Sama o sobě může „sebeinteligentněji“ pohybovat kuželkou „nahoru – dolů“, ale konečné důsledky takového pohybování kuželkou chybně navrženého akčního členu sama nenapraví. Otopné soustavy nefungují na principu distribuce a regulace teplonosné látky, ale tepla. Skutečně důležitá není křivka závislosti průtoku na zdvihu kuželky, ale křivka závislosti tepelného výkonu, kterou hydraulika a hydronika nedovedou určit a proto nemohou garantovat správný návrh nejdůležitějšího prvku celé regulace. Otopné soustavy i rozvodné sítě potřebují termohydraulické řešení a termohydraulický návrh akčních členů regulace a nikoliv mystifikaci stále dokola přednášenou hydraulikou, která se pro obor vytápění nehodí.

Křivka závislosti regulovaného tepelného výkonu je jediným korektním kritériem správnosti návrhu akčního členu
regulace, na kterém závisí účinnost, funkce, ekonomika i životnost regulačního okruhu vytápění.
Pro určení jejího průběhu v závislosti na zdvihu kuželky akčního členu jsou potřebné termohydraulické výpočty, ležící zcela mimo obory hydrauliky nebo elektro.
V oboru vytápění se při očekávaných  úsporách tepla na funkci regulace plně spoléháme a její nejdůležitější komponenty proto nemohou být nadále navrhovány bez znalosti limitních požadavků na regulaci a bez jakékoliv kontroly funkčního průběhu výkonových charakteristik prvků, na nichž záleží efekt investovaných finančních prostředků nejvíce.
Nákladné systémy „inteligentní regulace“ si zaslouží, aby jejich nejdůležitější komponenty byly navrhovány  fyzikálně správně a nikoliv podle kritérií, které pro vytápění neplatí.

Hodnoty „tp“ a „tz“ na obr.5 jsou pro každý druh spotřebiče i okruhu individuální a musejí být výpočtově řešeny.
To by jistě bylo možné, kdybychom místo neustálého přednášení "hydraulických teorií" řešili skutečné vytápění,
bez povýšeného zlehčování jeho nového vývoje a kdybychom pochopili, že hydraulika je jen pomocnou berličkou
k řešení složitého oboru, zavedenou v minulém století jen pro zjednodušení.
Nové poznatky a možnosti projektování umožní všem projektantům pracovat s řádově vyšší jistotou a spolehlivostí
navrženého řešení. 21.století už se s hydraulickými mystifikacemi minulosti spokojit nemůže.

Obr.5 Hodnoty pro Dtm při výpočtu křivky regul. výkonu.

Inteligenci otopné soustavě uděluje inteligentní regulace. Inteligenci inteligentní regulaci uděluje termohydraulika
Regulace je naším jediným fyzikálně zdůvodněným prostředkem k dosažení úspor tepla při vytápění budov. Klasicky navržené regulační okruhy v soustavách IRC, ve zdrojích tepla, v rozvodných sítích i při regulaci solitérních spotřebičů, pracují s klasicky navrženými akčními členy. Ve všech těchto případech mohou tato nákladná zařízení pracovat mnohem efektivněji a ekonomičtěji a významně zkrátit dobu návratnosti prostředků, které do nich byly investovány. Ve všech těchto případech mohou být termohydraulickým řešením uděleny vysoce úsporné vlastnosti i stávajícím soustavám a rozvodným sítím.

Termohydraulika pomáhá šetřit teplo ve všech oblastech oboru vytápění
Po zkušenostech a výsledcích, jakých bylo dosaženo v oborech hydrauliky a hydroniky, termohydraulika soustředila veškeré úsilí na přímou práci s teplem. Pochopila, že úspory tepla řešené klasickými obory se nikdy nevyrovnají reálným tepelným ziskům, protože by to odporovalo fyzikálním zákonům.Teplonosná látka přestala být vnímána jako hlavní cíl návrhových výpočtů a stala se pouze tím, čím je a vždy byla, tedy pouze pomocnou veličinou. Různé teoretické přednášky, zaměňující regulaci průtoku s regulací tepelného výkonu, je proto potřebné správně vnímat a rozlišovat. Termohydraulika vznikla právě proto, aby pomohla roztříštěné názory v oboru vytápění sjednotit a ekonomiku vytápění skutečně vyřešit.
Vývoj algoritmů v oboru vytápění se začal ubírat úplně jiným směrem. Zatímco v klasickém pojetí se algoritmy zabývají teplonosnou látkou a výsledný efekt vytápění pouze předpokládají, termohadraulika pracuje s teplem a při řešení tohoto cíle je teplonosná látka pouze odvozenou hodnotou, kterou musí vykazovat příslušný nosič tepla. Termohydraulika i nadále pracuje se základními vztahy, ale kvantifikuje požadavky na vlastnosti teplonosné látky a v základních vztazích nahrazuje konstanty reálnými hodnotami.  Je pochopitelné, že tento generální posun v myšlení a řešení oboru nemohl být veřejnosti předložen dříve, než se ztotožnil s výsledky naměřenými v praxi a než termohydraulika mohla odpovědět na otázky, na které klasické metody projektování odpověď nenašly. Nové algoritmy jsou součástí nové pracovní verze software.

Kvantitativní regulace je v dynamických soustavách řízena
termicky a průtoky se pouhými hydraulickými výpočty a seřízením hydraulických poměrů neřídí
Ani ta nejpečlivěji hydraulicky vypočtená a podle těchto výpočtů seřízená soustava se vůbec nemusí chovat podle našich představ, ale termohydraulicky navržená
soustava se podle projektu chová. Narozdíl od hydrauliky (řešící jen regulaci dynamickou) termohydraulika řeší i nejdůležitější regulaci termostatickou.

Na našem trhu se ustálilo používání TRV s tzv. „předregulací“.
Podkladem výrobců TRV jsou hodnoty průtokových součinitelů "Kv" v závislosti na nastavení
"předregulace", které je výsledkem hydraulických výpočtů a je uvedeno v projektu.
Na obr.6 jsou uvedeny charakteristiky funkce TRV s „předregulací“, z nichž vyplývá  co výrobce myslí sdělením, že uvedená závislost „Kv“ na nastavení „předregulace“ platí pro proporcionální pásmo
XP = 2K. Vidíme, že projekt otopné soustavy pracuje pouze s jedinou závislostí hodnot „Kv“ na nastavení „předregulace“ a tato výrobcem uvedená závislost platí pro jediný zdvih kuželky TRV
, kterého je v různých teplotách místností dosaženo různým seřízením termostatické hlavice.
Snižováním základní hodnoty seřízení termostatické hlavice tedy neekonomicky snižujeme průtok, přičemž teplota vody na vstupu do otopných těles klesá (již vyrobená energie se přeměňuje na tepelné ztráty v potrubí) a současně narůstají tepelné ztráty okolních místností, takže potřebujeme více tepla.
Zvyšováním základní hodnoty seřízení termostatické hlavice vytváříme zkratové průtoky, kterými většinou nedosáhneme odpovídající vnitřní teploty místnosti a tím správné aktivace teplotních čidel, takže stoupá teplota vratné vody vystupující z těles a vyrobená tepelná energie se bez plného využití k vytápění neekonomicky vrací zpět do tepelného zdroje, při dalším zvýšení tepelných ztrát tentokrát zpětného potrubí.
Zkratové průtoky jsou neekonomické a přímo ohrožují správnou funkci soustavy, protože voda ze
zkratových průtoků chybí u vzdálenějších otopných těles. Přesto jsou manipulace s termostatickými
hlavicemi, vytvářející zkratové průtoky, běžně doporučovány dokonce i odborníky !
Ale je-li hlavice v projektovaných teplotních podmínkách místnosti nastavena jinak (podle volby
uživatele) NEPLATÍ PROJEKT VYTÁPĚNÍ a jeho garance. Vědí to odborníci ? Nevědí ? Kdo ví ...
Kdyby to věděli, jak by takové provozování soustav mohli bez uzardění "odborně" doporučovat ?
Otopné soustavy jsou projektovány i provozovány NESPRÁVNĚ a proto jsou málo úsporné !
Termohydraulicky řešená soustava pracuje ekonomicky, protože udržuje výrobcem určený vztah mezi řídicími teplotami a řízenými průtoky, při platných hodnotách „Kv“ a tedy i při platných projektovaných hydraulických poměrech, které jsou funkčně přiřazeny k řídicím teplotám termickým vyvážením.
Prodavači regulační techniky doporučované manipulace s termostatickými hlavicemi, jsou jen 
prostým nepochopením funkce dynamických otopných soustav.

        

Obr.6 Výkonové charakteristiky TRV s "předregulací" - model.

Ekonomický provoz otopných soustav vyžaduje plné využití vyrobeného tepla k vytápění a vyloučení zkratových průtoků teplonosné látky. „Přebytek“ otopné plochy po zateplení budov tuto situaci poněkud zlepší, ale principy ekonomického termohydraulického řešení přitom musejí být zachovány, protože teplotní čidla musejí být tepelným působením otopné soustavy správně aktivována. Je tedy potřebné řešit nejen sdílení tepla mezi zdrojem a soustavou, ale i mezi soustavou, vytápěným prostředím a vnějším prostředím, jak to řeší termohydraulika.

Dva různé způsoby projektování - dva různé regulační ventily - dvě různé funkce zařízení - dvojí různé provozní úspory
Shrneme-li výsledky tohoto dílu seriálu, pak by při klasickém projektování byl v řešeném příkladu pravděpodobně navržen regulační ventil RV DN40  Kv = 6,3 m3/h
s parabolickou charakteristikou, jehož průtoková charakteristika se nejvíce blíží lineárnímu průběhu. Ani ta nejdražší a "nejinteligentnější" regulace by však s tímto
ventilem požadovaného rozsahu a kvality regulace nedosáhla, protože splnění všech podmínek zadání vyžaduje návrh regulačního ventilu RV DN40 Kv = 10 m3/h
s charakteristikou ekviprocentní. Klasická (hydraulická) návrhová metoda se tak ve svých kritériích "nestrefila" nejen do požadovaného funkčního průběhu regulace, 
ale ani do výběru ventilu podle výrobní řady.
Vidíme, že se v oblasti projektování dynamických soustav máme stále co učit, což je spíše kladem než záporem. Ještě větším kladem však je, že dnes už máme 
metodu, která nám takové pochopení funkce dynamických soustav umožňuje a můžeme se vyhnout dřívějším omylům.
Termohydraulicky navržený ventil ušetří v hydraulicky stabilní oblasti zdvihu kuželky o 35,79-25,87 = 9,92% více tepelné energie, při menším počtu regulačních kroků a vyšší kvalitě regulace, takže i s delší životností regulačního okruhu. Těchto dalších cca 10% energie znamená úspory „navíc“ nad rámec zvýšení o 25% až 30% úspor tepla z tepelných zisků termostatickými ventily. Kompletní termohydraulické řešení přitom přináší úspory tepla nejen u bytové regulační techniky (TRV)  a ve zdrojích tepla, ale i při jeho distribuci rozvodnými sítěmi a dílčí úspory tepla se sčítají. V určitých případech je pak možno AKTIVNÍMI ÚSPORAMI TEPLA zdarma ušetřit obdobné množství tepelné energie, jako zateplováním budov.

Vyvažování regulačními kulovými kohouty
Kulové kohouty mají bezesporu řadu vynikajících vlastností, zvláště pro schopnost spolehlivého uzavření při průtoku par a plynů. Ale jak je to s jejich vyvažováním ?




































 Existuje ideální regulační charakteristika ?
 Z výše uvedeného popisu našeho příspěvku vyplývá, že pro vyvažovací armatury je vhodnější charakteristika lineární a pro regulaci tepelného výkonu se z běžných
 charakteristik ukázala jako nejvhodnější charakteristika ekviprocentní (rovnoprocentní 4%), která ve většině případů linearizuje průběh řízeného tepelného výkonu
 při hydraulické autoritě cca 0,3. Boj o úspory tepla je samozřejmě i bojem o minimalizaci nákladů na jeho výrobu a regulaci a regulace je tím ekonomičtější, čím
 méně energie musíme vynaložit na překonání nutného hydraulického odporu akčního členu při linearizaci regulačního procesu. "Nutným hydraulickým odporem"
 je právě hydraulická autorita regulačního ventilu, která určuje nutné množství čerpací práce, kterou budeme k regulaci potřebovat.






































Stačí jen jinak nastavit armatury !
V našem boji o úspory tepla jsme zatím vždy museli vynaložit obrovské úsilí, abychom pokročili o krůček vpřed. Astronomické částky, investované do vývoje 
a výroby termostatických ventilů, nám ze 40% tepelných zisků přinesly 10% - 15% úspor tepla. Nyní stačí jen jinak nastavit armatury, jejich seřízením správně  
aktivovat teplotní čidla a získáváme vyšší úspory tepla bez investic, zcela zdarma. Na ostatních postupech, ani na uživatelském využití regulační techniky, se
přitom nemění nic. Změna je pouze v tom, že soustava v základním projektovaném stavu pracuje s fyzikálně správnými parametry, se zajištěnými regulačními 
procesy, s plnou účinností regulačních prvků a proto ekonomicky. Změna je v tom, že jsme ve 21.století opustili hydrauliku.


Podklady
Galád V. – Výsledky měření provozních parametrů v dynamických soustavách
Matějček J. – Zkušenosti ze soudně znalecké praxe
Műller V. – Zkušenosti z řešení okruhů kvantitativní regulace
Ráž J. – Dvoucestné regulační ventily a termostatické ventily – nové výpočtové vztahy

Literatura
Bašta J. – TZB info – Regulační armatury – teoretická základna

X. díl - Přínos TH pro kvalitativní regulaci  

 Termohydraulika umožňuje upřesnit vyvažovaný průtok tím, že do základního vztahu pro výpočet
 průtoku teplonosné látky



 
 dosadí reálné teplotní parametry "tp" a "tz", čímž pro požadovaný tepelný výkon "P" získá fyzikálně
 správný údaj o průtoku, který má být vyvážen. Až sem to platí obecně, protože stejně jako musíme
 regulovat
teplo místo průtoku, potřebujeme teplo i vyvažovat (přesněji průtok, který teplu odpovídá).
 K tomu tedy už máme spolehlivé termohydraulické výpočty a speciální vyvažovací armatury, jejichž
 průtokové charakteristiky byly pro tento účel speciálně vyvinuty a jsou pro vyvažování vhodné.
 Vyvažování je záležitost statická a je principielně jiným procesem než dynamická regulace, protože
 vyvažováním nemusí být linearizována závislost regulovaného tepelného výkonu na zdvihu kuželky,
 který se zde nemění, jeho hodnota je jen jediná a autorita vyvažovací armatury je pro požadovaný
 tlakový spád (hydraulický odpor armatury) vždy rovna jedné (a = 1).
 Zatímco pro regulační proces se většinou výborně hodí ekviprocentní (rovnoprocentní) charakteristika
 (obr.4), pro vyvažování se tato charakteristika příliš nehodí, protože nelinearizuje vztah mezi 
 nastavením armatury a dosaženým dílčím průtokem, tedy regulace ano - vyvažování raději ne.
 Pokud u vyvažovací armatury s ekviprosentní charakteristikou změníme nastavení o 20% v oblasti
 otevření 10% až 30%, "Kv" se změní o necelých 5%.
 Změníme-li však o stejných 20% nastavení v oblasti otevření 80% až 100%, změní se "Kv" až o 55%.
 To je vlastnost dobrá pro regulaci tepelného výkonu, ale nikoliv pro vyvažování, jehož přesnost
 i funkční stabilita vyvážení, se tím snižují (nezapomeňte ani na to, že vyvažování "podle naměřených
 hodnot" je navíc vždy zatíženo irelevantními poruchovými stavy a veličinami a je proto nepřesné).
 U kulových kohoutů je zajištění matematicky předdefinované charakteristiky poněkud složitější a tak
 se to řeší tzv."děrovanou clonou", která však mění autoritu vlastního kulového uzávěru. Výsledná
 charakteristika tedy už nemá autoritu a = 1 a oproti "čisté" ekviprocentní charakteristice má mírně
 posunutý průběh, na což výrobci neupozorňují.I když je posunutí malé, při větším počtu vyvažovacích
 armatur v soustavě se chyby z vyvažování mohou sčítat a proto má posunutí svůj význam.
 Ještě větší význam má toto posunutí pro vývojáře software, protože výpočet provozního nastavení
 z matematicky předdefinované ekviprocentní charakteristiky je vlastně nepřesný. Někteří projektanti
 M+R rozdíly mezi "regulací" a "vyvažováním" obtížně chápou a proto je zde uvádíme.
 Obr.7 vám však přesto může při vyvažování kulovými kohouty s rovnoprocentní charakteristikou
 pomoci. Příklad: Kvs = 10 m3h-1, požadovaná hodnota Kv = 5,2 = 52%, otevření k.k. = 80%.

 Obr.7 Ekviprocentní charakteristika kulových kohoutů.

Termohydraulika představuje významné zpřesnění funkce a účinnosti  kvantitativních regulačních procesů.

 Prestižní záležitostí výrobců regulačních ventilů je proto vyrábět armatury,
 které dokáží linearizovat regulaci řízené veličiny s minimální hydraulickou
 autoritou.

 =CRA=CENTROTHERM se podílel na vývoji vynikajícího regulačního ventilu
 Comar, vyráběného firmou LDM a po roce 2001 vyvinul sérii ještě účinnějších
 charakteristik OPTIMA řady TVL (pro regulaci otopných zařízení a jednotek
 vzduchotechniky teplou vodou) a řady HVL, pro regulaci těchto zařízení
 s teplonosným médiem horká voda. 

 V obou případech to byla právě termohydraulika, která důkladným studiem 
 podmínek uvedených v obr.5, umožnila definovat optimální průběh regulační
 charakteristiky akčního prvku.

 Termohydraulika proto není jen nástrojem pro zpřesnění návrhových výpočtů
 oboru vytápění, ale je dokonalým prostředkem k pochopení kauzálních 
 souvislostí, čímž je jen kulantně vyjádřena skutečnost, že kdo chce oboru
 vytápění rozumět, měl by termohydrauliku pochopit - a naopak. ...

 Čím hlubší bude zájem odborníků o termohydrauliku, tím efektivnější bude
 náš boj o spory tepla a tím méně bude v oboru vytápění nejasností.
 Rozumět oboru jako celku není vůbec snadné, protože to vyžaduje, rozumět
 každému detailu, z nichž se celek skládá. Takové globální chápání oboru
 vytápění hydraulika neumožňuje, protože se zabývá jen pomocnou veličinou
 a příčinné souvislosti celkové funkce vytápění neřeší. Proto nemůže nikdy
 objevit, že dynamické otopné soustavy potřebují termické vyvážení, že
 že úpravy otopných soustav po zateplení budov nesmějí být kvantitativní, že
 v otopných soustavách nesmí být manipulováno s hydraulickým odporem
 koncových bodů, že měřiče tepla mohou v zateplených budovách naměřit
 vyšší spotřebu tepla než v nezateplených, že v dynamických soustavách
 nelze zkratové průtoky hydraulickými prostředky odstranit, že v nich teploty
 náběhové vody nesmějí překračovat parametry otopové křivky, že v daných
 průměrech potrubí nesmí poklesnout rychlost proudění teplonosné látky
 a mnoho dalších souvislostí, jejichž neřešení představuje obrovské finanční
 ztráty a peníze, vynakládané při zajišťování tepelné pohody zbytečně.

=CRA= OPTIMA TVL  a = 0,188 !

 Obr.8  Účinná regulační charakteristika