CENTROTHERM=CRA=PROJEKTY VYTÁPĚNÍ

Dnešní otopné soustavy jsou dynamické. Znamená to, že průtoky topné
vody ve všech okruzích soustavy jsou řízeny teplotou.
Teplota je (bez vlivu tepelných zisků) výsledkem tepelného působení
otopné soustavy a projekt tedy nemůže tepelné působení pouze
předpokládat, ale musí jej řešit. Tepelné působení soustavy se
realizuje přenosem tepla od zdroje ke spotřebičům (nikoliv přenosem
průtoku vlastní topné vody od zdroje ke spotřebičům).

Trik č.1: Je-li průtok u dvou spotřebičů se stejným výkonem, ale
v různé vzdálenosti od zdroje tepla shodný, pak projekt tepelné
působení otopné soustavy neřeší a je otázkou, čím tedy projekt zajistí,
aby v otopné soustavě řízené teplotou, nastaly projektované průtoky.
Pokud projekt tepelné působení neřeší, pak je to projekt soustavy
statické a nikoliv dynamické, ale soustava s teplotně řízenými
průtoky je dynamická a investor si ji platí.
Trik č.2: Výrobce TRV garantuje provozní seřízení (a tím i hydraulické
ztráty) regul. prvků pouze při jediném pracovním zdvihu kuželky,který
je vymezen nastavením termostatické hlavice. Projekt, který nastavení
hlavic neřeší, nijakým způsobem nezajišťuje a investorovi
negarantuje projektované tlakové ztráty ve vztahu k teplotám místností,
které jsou hlavním smyslem hydraulických výpočtů,
ale investor si garanci hydraulických výpočtů a teplot platí.
Trik č.3: Tepelné zisky činí v našich podmínkách cca 40% potřeby
tepla na vytápění, ale instalovanou regulační technikou se přímo uspoří
cca 10 - 15%. Protože investor si platí 100% účinnost nákladné
regulační techniky, projekt by měl nedostatečnou účinnost regulační
techniky vyřešit, nebo investorovi logicky zdůvodnit.
Trik č.4: Hydraulické vyvažování má zajistit řádnou funkci
dynamických otopných soustav, jejichž průtoky jsou řízeny
teplotou, která je výsledkem tepelného působení soustavy
na vytápěné prostředí. Přitom se nevyvažují teploty, ale průtoky.
Vyvažované průtoky tedy musejí splňovat důležitou podmínku,
aby ve všech bodech soustavy zajistily správný přenos tepla
jehož výslednicí je právě dosažená řídicí teplota, která při provozu
soustavy zpětně ovlivňuje skutečné průtoky, jinak vyvažování
nesplňuje svůj účel
a naopak prakticky stabilizuje (zakonzervuje) průtoky nesprávné.
Cítíte to uzavřené kolečko ?
Průtoky se ověří podle jednoduchého vzorečku, který zvládne
každý na jakékoliv kalkulačce sám:

Ve vzorečku je Q požadovaný tepelný výkon (W) v místě odběru tepla
Cts můžete dosadit 4190
tp je teplota přívodní vody v místě odběru tepla
tz je teplota zpětné vody v místě odběru tepla
(vyvažování pak platí pro tp a tz, vztažené k vnější teplotě)
Pokud jsou projektantem nebo vyvažovací firmou do vzorečku
dosazovány teploty "tp" a "tz" ve vyvažovaném bodě shodné jako
na počátku soustavy (nebo rozvodné sítě), jsou vyvažované
průtoky "G" chybné.
Investor si ale platí správné vyvážení soustav a sítí.

Projekty vytápění jsou specifické. Když statik předimenzuje nosnou
konstrukci, stojí to investora více peněz v pořizovacích nákladech,
ale ty jsou pouze jednorázové a tím chyba končí.
Když se totéž stane v projektu vytápění, chyba tím začíná, protože
předimenzované otopné zařízení pracuje s nižší účinností
a pořizovací náklady jsou ve srovnání s provozními náklady NIČÍM.
Projektant je odměňován za práci procentem z pořizovacích nákladů
a mohlo by se zdát, že "čím dražší zařízení, tím větší odměna,
tím kvalitnější projekt, tím větší úspory tepla a nižší provozní náklady".
Chybně nastavená motivace projektantů samozřejmě vede často
k navrhování drahých zařízení s komplikovaným zapojením
bivalentních a trivalentních systémů, které spolu ani nemohou
efektivně kooperovat, protože jejich účinné spolupůsobení
je založeno na termických podmínkách, které v klasickém
projektování oboru vytápění řešeny nejsou.

Ale jak se pozná, zda projekt "je - nebo není - kvalitní" ?

Otázka "jak má vypadat a co má řešit kvalitní projekt vytápění"
je pro investora kardinální, klíčová a vlastně nikde na ni nenajde
odpověď.

Poradíme Vám několik triků.

Nemusíte přece platit za něco, co nesplňuje svůj účel, nebo
neřeší podstatu věci, ale co se jen tak tváří.

Na projekt "vytápění", který je ve skutečnosti projektem
cirkulačního vodovodu a neřeší podstatu vytápění, ani
skutečné aktivní úspory tepla regulační technikou,
máte právo žádat slevu, stejně jako na někdy zbytečně
opakovaná hydraulická vyvažování.
Po zadání hesla "projekty vytápění" Google najde cca 1 040 000
cirkulačních vodovodů, vydávaných za "vytápění".
Vyvažování nemůže funkci soustav a sítí napravit,
může vliv funkčních nedostatků občas jen zmírnit, ale to se
musí projevit hned napoprvé a opakování celého procesu
jen potvrzuje jeho neúčinnost.

Představy, že investoři jsou technicky nevzdělaní lidé,
kterým lze namluvit téměř cokoliv, jsou mylné.
Každý investor, stavebník nebo provozovatel sítě,
se může poměrně jednoduchými prostředky přesvědčit,
zda vynaložené investice jsou účelné.

Nedejte se a buďte dotěrní. Žádejte důkladné vysvětlení
všeho co platíte (a noste v kapse jednoduchou kalkulačku).

Nezapomínejte, že ani ty nejkvalitnější a nejdražší prvky otopných soustav nejsou zárukou minimálních provozních nákladů,
nebudou-li precizně vyprojektovány. Výrobce odpovídá za jejich dílčí parametry, ale nikoliv po začlenění do otopné soustavy.
TERMOhydraulické řešení aktivních úspor tepla pracuje s teplem, s tepelným působením otopné soustavy na teplotní čidla,
s vnitřní teplotou vytápěných místností jako s řídicí veličinou kvantitativních regulačních procesů a s vnější teplotou, jako
s řídicí veličinou kvalitativních regulačních procesů.Optimalizuje tím tedy obě složky celkové kombinované regulace vytápění.

Co o projektování někdy nevíme
Nikde na Internetu jsme nenašli logické zdůvodnění toho, proč se vůbec vytápění projektuje. Projekt bývá obecně považován
za jakousi administrativní součást procesu povolování stavby nebo rozvahu o potřebném materiálu, ale pravda je úplně jinde.
Výrobce každého zařízení, z nichž se otopná soustava skládá, odpovídá za bezpečnou a správnou funkci vyráběného zařízení
v laboratorních zkušebních podmínkách a při nich deklaruje provozní parametry a výkonové charakteristiky. Výrobce tedy
neodpovídá za skutečnou funkci zařízení, začleněného do pracovních podmínek konkrétní otopné soustavy, které jsou jiné,
než podmínky laboratorní. Za skutečnou funkci otopných zařízení a prvků v konkrétních provozních podmínkách odpovídá jen
projekt. Pouze na projektu tedy záleží skutečné parametry otopných soustav a skutečné úspory tepla. Projekt je v konečné
fázi schvalován investorem, který se tak podílí na odpovědnosti za své investice a je v jeho zájmu, aby rozhodoval správně.
Projektování je obor, vyžadující celoživotní vzdělávání. Absolvování jakékoliv školy je pouze odrazovým můstkem, ale nikoliv
dostatečnou podmínkou v oblasti nutných zkušeností, které jsou pouhým studiem nepřenosné. Mladý, dynamický kolektiv
může vyniknout pouze v počátcích vývoje oborů,ale nikoliv ve fázi jejich hlubšího rozvoje,který již musí na zkušenosti stavět.
Projekt není kvalitní tím, jaký druh paliva nebo zařízení navrhne - to umí každý a podle prospektů výrobců to každý investor
a stavebník dokáže i bez projektanta sám. Projekt je kvalitní tím, jaký podíl z vyrobeného tepla využije efektivně k vytápění.
V topenářské praxi se běžně setkáváme s projekty, které neměly být nikdy investorem zaplaceny a realizovány, protože jsou
koncepčně i fyzikálně zcela chybné a autorizace tento problém vůbec nevyřešily, protože zkouška se skládá ze všeho jiného,
než ze skutečné odbornosti. Jenomže obor vytápění, ležící na okraji společenského zájmu, ovlivňuje ekonomiku státu daleko
výrazněji než obory jiné.Známe řadu vynikajících odborníků ve vytápění,kterými ale nejsou vrcholové posty oboru obsazeny,
protože na těchto důležitých pozicích jsou lidé jiní. Snažíme se proto působit ve smyslu skutečných úspor tepla při vytápění
budov, s otevřeným přístupem k výsledkům výzkumu a vývoje oboru pro všechny.

Soustavy s regulační technikou jsou dynamické a TERMOhydraulické.
Znamená to, že průtoky, tlakové ztráty (tím i celá funkce) a hlavně ekonomika vytápění, jsou řízeny dosaženými aktivačními teplotami,
působícími na teplotní čidla. Nic takového klasické projektování neřeší a dnešní dynamické soustavy jsou dále projektovány
pomocí algoritmů, vyvinutých v polovině minulého století pro soustavy statické, které jsou zdrojem závažných chyb. Řada odborníků
se k termohydraulickému řešení přidala, jiní se vyhýbají diskusi a proto jsme v zájmu úspor tepla chyby klasického projektování
zveřejnili .

Jako investor máte dnes svobodnou volbu dvou způsobů projektování otopné soustavy. Volbu Vám usnadní dvě jednoduché rady.
Ať Vám Váš projektant, developer nebo konzultant svými výpočty dokáže, že:
1) Projektované tlakové ztráty soustavy nastanou právě při projektovaných teplotách místností,
jinak budete regulační technikou (včetně uzavírání těles a omezování vytápění) šetřit ze 40% tepelných zisků jen cca 12% tepla,
zatímco byste bez omezování vytápění měli šetřit 40%. Projektant se bude takovému požadavku určitě divit, protože podle něho
"je to přece úplně jasné - v přibaleném letáčku k termostatické hlavici máte přiřazení stupnice nastavení hlavice k požadované
teplotě místnosti a na tuto teplotu hlavici nastavíte". Jenže ono to je ve skutečnosti úplně jinak a je-li v letáčku napsáno, že
pro 20°C máte zvolit nastavení hlavice na hodnotu 3, pak správné nastavení hlavice může činit například 3,65. Pokud se vám
zdá, že jde o "zbytečnou preciznost, která nemá na funkci vliv", pak vězte, že při projektantem doporučeném nastavení hlavic
na hodnotu 3, bude mít celá otopná soustava přibližně 400% projektovaných tlakových ztrát - a to "maličkost" rozhodně není,
zvláště když "v zájmu úspory čerpací práce" chce jiný odborník hnací sílu čerpadel ještě snížit.
Cítíte ten odborný chaos hydraulického myšlení chybně aplikovaného na obor vytápění ?
Ano, ústřední vytápění je řešeno fyzikálně chybně, protože termické podmínky, které mají na funkci i úspornost dynamických
soustav hlavní vliv, jsou klasickým projektováním neřešeny.
V takovém případě by Vám měl "špičkový odborník" vysvětlit, proč vlastně otopnou soustavu projektoval a co v ní řešil,
když i malá odchylka jím neřešených podmínek má na funkci soustavy čtyřnásobně větší vliv než jeho výpočty, které
vám předložil jako "řešení" a které draze platíte.
Chtějte proto, aby projekt obsahoval takové seřízení všech armatur i teplotních čidel, při kterém bude dosaženo projektovaných
teplot jednotlivých místností a bude to možné měřením zkontrolovat.
Tyto informace vám asi neposkytne žádný prodavač regulační techniky a jen velmi málo projektantů, kteří jsou špičkoví doopravdy.
2) Otopná tělesa budou v průběhu sezóny pracovat se střední teplotou vody dle otopové křivky, při správné
teplotě vratné vody,
jinak bude regulace (jako jediný prostředek k dosažení úspor tepla, který máme) téměř neúčinná a soustava bude muset pracovat
se zbytečně vyráběným přebytkem energie, kterou platíte a plně nevyužijete.
Nezískáte-li takové důkazy, pak projekt řeší spíše jen cirkulaci teplé vody než vytápění, natož pak jeho úspornost.