Stránky pouze pro skutečné zájemce o obor vytápění a regulace

PROFESSIONAL HEATING

 Vývoj otopných soustav    Tvorba projektových podkladů   Projektujeme vytápění správně ?       Projekt uspoří víc než zateplení ?    Orientační ceny

Nejefektivnějším řešením úspor tepla, před zateplením i po zateplení objektů, je TERMOhydraulicky řešená otopná soustava.                         Výzkum Termohydrauliky vyřešil úspory.

 Z čeho vznikla hodnota Kv ?       Panelové domy - renovace       Náprava funkce otop.soustav       Termostatické ventily správně    Návratnost investic

 TERMO-hydraulické řešení sítí   Nová otopná tělesa Slant/Fin   Stáhněte si otopové křivky    Levné projekty vytápění    Převody a pomůcky        HOME

 

Vytápění - projektování - vývoj - výzkum

 Termohydraulika vyřešila ekonomiku provozu rozvodných sítí a otopných soustav po zateplení budov.

 

 GRAF 4 - ST1 Nominální otopná plocha  ST3 Nadnominal.plocha pův. tp tz

 Řešený tepelný výkon:    ST1 - 1500W , ST3 - 750W

G = 50%

Snížené průtoky vyvolané funkcí TRV nebo uživatelem

 

Hydraulické řešení 
znehodnocuje 
ekvitermní regulaci

 Snižování průtoků mění průběh střední teploty v sítích
 a likviduje účinnost hlavní ekvitermní regulace. 

Teplotní zkratování okruhů
vzniká při nadměrném otevírání hlavic uživatelem, kdy zvýšený průtok nemůže být instalovanou velikostí otopných těles zpracován a přiváděný
 tepelný výkon předán do místnosti. Zbytečně vyrobená energie se bez využití k vytápění vrací zpět.








































   ZÁHADA "NULOVÝCH" ÚSPOR TEPLA  po zateplení panelových domů ?   
GRAF 4 je na této stránce bez povšimnutí českých odborníků více než 3 roky a zřejmě jim nic neříká. Přesto obsahuje vlastně všechny informace,
potřebné pro vyřešení
"záhady roku 2009", která se může přihodit i Vám.
S postupujícím zateplováním budov začalo totiž těchto "záhad" povážlivě přibývat. Špičkoví čeští odborníci (dokonce i soudní znalec) krčí rameny
 a tak si ukažme, jak to vlastně je.
Mějme nezateplený objekt, který má tepelnou ztrátu například 100 000 W a otopnou soustavu 90/70/20/-12°C. Původní průtok vody touto
soustavou tedy činil (3600*100000/(4196,42*(90-70))) = 4289,37 kgh-1.
Přívod tepla do zatepleného objektu je však při při původních teplotách vody 90/70°C nadměrný a termostatické ventily průtok automaticky sníží,
ale tomuto snížení průtoku nebudou adekvátně odpovídat teplotní parametry vody.
Bude-li snížení průtoku činit 50%, bude průtok po zateplení činit 2144,69 kgh-1 a u objektu řešeného na GRAFU 4 bude z údajů měřiče tepla
v tepelném zdroji  stanoven odebíraný tepelný výkon  Q = (2144,69*4184,86*(90-32,5))/3600 = 143 354,33 W. Tedy u zatepleného objektu bude
na prahu zdroje tepla paradoxně naměřen pro vytápění "odebraný tepelný výkon" o 43 354,33 W větší, než u objektu nezatepleného.

Bez patřičné úpravy teplotních parametrů na výstupu ze zdroje tepla, se do měřených spotřeb dále promítají i extrémně zvýšené tepelné ztráty
potrubí, které uživatel pro vytápění objektu nespotřeboval a které se projeví poklesem koncových teplot.
Údaje měřičů tepla na prahu zdroje a spotřebitele se proto značně rozcházejí. Teorie měření byla totiž v minulém století založena
na (opět nešťastně hydraulickém) předpokladu, že teplotní spád je ve všech bodech distribuční sítě stejný. Z GRAFU 4 je zřejmé, že se teplotní 
spád v bodech připojení jednotlivých spotřebičů mění. Termohydraulika pokles teplotního spádu kompenzuje úměrně zvýšeným průtokem,
takže všechny objekty jsou vytápěny správně a správné je i měření odběru tepla.
Kdyby původní průtok 4289,37 kgh-1zůstal zachován a na základě termohydraulického řešení by byly upraveny teploty vody, činily by pro
50% výkon soustavy po zateplení 60,55 / 50,52°C a měřič tepla by naměřil
Q = (4289,37*4183,9*(60,55-50,52))/3600 = 50 000 W
Spotřebitel by nebyl okrádán a dodavatel by ušetřil tím, že by mohl do STK pouštět vodu téměř o 30°C chladnější. Tím by klesly tepelné ztráty
 na trase ke spotřebitelům, soustavy by se méně zavzdušňovaly, byly by méně dilatačně namáhány a proto by měly delší životnost,
ubylo by havarijních stavů, termickým vyvážením by soustavy pracovaly s plnými úsporami tepla z tepelných zisků (40% místo 12%)
a zbavily by se hlučnosti, zkrátka by na tom byli lépe všichni, ale to "hydraulické řešení oboru" nikdy nepochopí a bude všem škodit dál.
Mají vůbec lidé s "hydraulickým myšlením" být na vysokých postech
termického oboru a mají prodavači přednášet jeho teorii  ?
Jde jen o fragmenty z
mnoha důvodů, proč se termohydraulika stala vítězným řešením úprav otopných soustav panelových domů.
Chceme-li tedy měřit teplo správně, nesmíme uměle snižovat průtoky ani přivíráním nebo zavíráním otopných těles (čímž značně zvyšujeme teplotní
spád) a funkce TRV musí být automatická, bez uživatelských zásahů, které jsou zdrojem zkratových průtoků.
Uzavíráním těles navíc vznikají vnitřní tepelné ztráty, o to víc musejí topit postižení sousedé a ekonomika vytápění doplácí na chybná doporučení.
Máme-li v oboru vytápění šetřit teplo, tak si nadále chybné "hydraulické úvahy a doporučení" nemůžeme dovolit.

Problém kombinovaných úprav otopných soustav po zateplení budov
GRAF 4 demonstruje průběh teplotních parametrů vody u koncového objektu značně vzdáleného od tepelného zdroje, kde teploty vody nebyly
po zateplení objektu vůbec korigovány a automatickou funkcí TRV došlo ke snížení průtoků na 50%. GRAF 4 vyvrací původní zcela chybné
"hydraulické názory", které v počátcích zateplování budov tvrdily, že "stačí nové hydraulické vyvážení s přiškrcením průtoků na polovinu"
a naopak dokazuje, že teploty topné vody je nutné upravit vždy. Technicky nejsprávnějším (a dalece nejlevnějším) řešením je pouhá kvalitativní
úprava výkonu jednoduchou změnou otopové křivky, která u správně projektovaných soustav nevyžaduje žádné změny původního nastavení
armatur. Nemění se ani čerpadla v tepelných zdrojích a veškeré hydraulické poměry v sítích zůstávají zachovány, což v celostátním měřítku
představuje miliardové úspory.
Jenže "hydraulické myšlení" plodí chyby všude a proto jsou kompaktní tepelné zdroje s nižším tepelným výkonem automaticky vybaveny
menšími oběhovými čerpadly. Tam, kde byl takto chybně koncipovaný tepelný zdroj již instalován, vzniká pochopitelně potřeba, oběhové
množství vody u připojených objektů snížit a třeba opět cca na polovinu. Při úpravě soustavy s původními parametry 92,5/67,5 projektant zvolil
nové parametry 58/40, tím změnil střední teplotu vody z cca 80°C na cca 49°C a při nové požadovaném tepelném výkonu cca 40% původního, snížil
původní průtok téměř na polovinu. To je samozřejmě možné a dokonce se tím vyhne i extrémnímu ochlazení vody v GRAFU 4, ale místo
adekvátních parametrů 53,72/43,68 (
Dt = 10,04) soustava pracuje s Dt = 18 K.
Původní teplotní parametry 92,5/67,5/20/-12°C a 42,97/36,04/20/12°C se změnily na 58/40/20/-12°C a 34,52/28,70/20/12°C.
Původní tepelný výkon 100% tím u těles instalovaného typu klesne na 37,92% a původní průtok na 52,87%.
Následkem toho dochází ke značnému poklesu rychlosti proudění (v některých úsecích stávajícího potrubí činí nová rychlost i 0,05 m.s-1 ,
klesá přenosová schopnost sítě) soustava reaguje pomaleji na regulační zásahy a bez úpravy původního diferenčního tlaku na vstupu
do soustavy nově požadované hodnoty "Kv" stávajících armatur v mnoha případech vybočují z jejich celkového regulačního rozsahu.
Pokud by v tomto případě byly současně zmenšeny dimenze potrubí i všech armatur a byla ponechána pouze původní otopná tělesa, bylo by
vše v pořádku (samozřejmě za podmínky, že nový výkon 37,92% je po zateplení objektu postačující). Ale minimální nastavitelné hodnoty "Kv"
jsou pro nové hydraulické poměry a snížené průtoky příliš vysoké. Každého asi napadne, že nově požadované hodnoty "Kv" lze zvýšit snížením
diferenčního tlaku na patách stoupacích větví. To je však možné jen do jisté míry, protože právě dostatečnou hodnotou diferenčních tlaků
na patách stoupacích větví je zajišťována hydraulická stabilita vertikálního pásma soustavy při nejnižších a nejvyšších teplotách topné vody.
Přizpůsobení funkce soustavy nevhodným parametrům nově instalovaného zdroje proto vyžaduje kompletní přeřešení celé soustavy, nové 
vyregulování všech armatur (včetně výměny nevhodných, kterými nově pžadované hodnoty "Kv" zajistit nelze) a nové vyregulování
hydraulických poměrů na vstupu do soustavy. Nejlepším řešením je proto řešení čistě termohydraulické, s plným zachováním původních
průtoků teplonosné látky. Stáli jsme u zrodu otopných soustav pro panelové domy, proto nám můžete při úpravách po zateplení objektů
plně důvěřovat.
 
Hydraulická teorie řešení oboru vytápění vede k chybným doporučením
Aby dodavatel snížil tepelný výkon a "zachoval průtoky", vydává nové platné smlouvy s oznámením, že od začátku příští otopné sezóny budou 
teploty topné vody činit 70/50/20/-12°C - (a to bez ohledu na to, že všechny připojené objekty ještě zatepleny nejsou).
Tepelný výkon tím z původních 100 000 W sice sníží na cca 57 470 W, ale průtok při 70/50 bude činit 2472,4 kgh-1 a nikoliv 4289,37 kgh-1.
Výsledkem budou nové "záhady" jako nedotápění dosud nezateplených objektů, narušení hydraulických poměrů v tepelné síti a zvýšení  
nákladů na výrobu a distribuci tepla pro vytápění objektů, protože topná voda bude v tepelném zdroji ohřívána na zbytečně vysokou teplotu 70°C,
přestože by v případě tohoto konkrétního objektu
stačila teplota topné vody cca 60,5°C. Korekce chybně zvolených teplotních parametrů
termostatickými ventily budou nestejnorodé, protože soustavy nejsou termicky vyváženy.

Hydraulická teorie oboru vytápění způsobila v minulosti obrovské škody a působí je i dnes
Extrémně zjednodušené výpočtové vztahy "hydraulického projektování" termického oboru vytápění působí škody nejen spotřebitelům,
ale i dodavatelům tepla. Dokonce i v nejnovějších odborných publikacích, vzešlých z akademické půdy můžeme číst, že úpravy tepelného výkonu
po zateplení budov můžeme provádět buď změnou průtoku, nebo změnou teplotních parametrů, nebo obojím - a to i přesto,že GRAF 4 podává
již tři roky důkazy o tom, že každý pokles průtoku ve stávajících průměrech distribuční sítě neekonomicky snižuje koncové teploty
a likviduje účinnost kvalitativní regulace, která je hlavním prostředkem k dosažení úspor tepla při vytápění.
Ještě větší pokles průtoků způsobuje kroucení s termostatickými hlavicemi a uzavírání otopných těles uživateli bytů, doporučované prodavači
regulační techniky, jejichž narychlo získanou "odbornost" si v boji o úspory tepla též nemůžeme dovolit. Jestliže prodavači "papouškují pouze
to, co jim říkají výrobci regulační techniky", pak si budou muset (bohužel) v teorii vytápění udělat jasno i výrobci. Je až neuvěřitelné, jak
hluboké kořeny "hydraulické myšlení" v našem oboru zapustilo a jak tvrdošíjně se snaží z vytápění udělat "vodovod". Nové řešení oboru
vytápění se naštěstí z omylů "hydrauliky" již vymanilo a může šetřit teplo doopravdy.


Dodavateli tepla zaváděné parametry 70/50/20°C jsou chybné a prodražují výrobu i distribuci tepla

Řešením úprav po zateplení objektů je:
Nová nízkoteplotní verze s původní velikostí otopných těles a s původními průtoky média.

ts = 79,4°C

 Proč jsou změny průtoků v soustavách a v sítích chybou ...

 Hydraulická stabilita

 Termická   stabilita
 SVĚTOVÁ NOVINKA

Ocelové článkové radiátory (boční osálání článků m = 3,5)

Původní 90/70/20°C

Původní 92,5/67,5/20°C

Nové 70/50/20°C

P (W) G (kgh-1) P (W) G (kgh-1)

G (kgh-1)
z 90/70

P (W)
z 90/70

G (kgh-1)
z 92,5/67,5

P (W)
z 92,5/67,5

500
=100%
21,438
=100%
500
=100%
17,152
=100%
12,843
=59,907%
289,709
=57,941%
12,927
=75,372%
300,673
=60,134%
1000
=100%
42,877
=100%
1000
=100%
34,303
=100%
25,527
=59,536%
593,718
=59,371%
25,598
=74,622%
597,692
=59,769%
2000
=100%
85,753
=100%
2000
=100%
68,606
=100%
50,895
=59,350%
1183,737
59,186%
51,239
=74,685%
1191,729
=59,586

Desková tělesa KORADO (bez bočního osálání  m = 0)

Původní 90/70/20°C

Původní 92,5/67,5/20°C

Nové 70/50/20°C

P (W) G (kgh-1) P (W) G (kgh-1) G (kgh-1)
z 90/70
P (W)
z 90/70
G (kgh-1)
z 92,5/67,5
P (W)
z 92,5/67,5
500
=100%
21,438
=100%
500
=100%
17,152
=100%
12,431
=57,983%
289,117
=57,823%
12,519
=72,988%
291,162
=58,232%
1000
=100%
42,877
=100%
1000
=100%
34,303
=100%
24,861
=57,983%
578,234
=57,823%
25,037
=72,988%
582,325
=58,232%
2000
=100%
85,753
=100%
2000
=100%
68,606
=100%
49,723
=57,983%
1156,468
=57,823%
50,074
=72,988%
1164,651
=58,232%

Uvedené výsledky ukazují, že nově zaváděné parametry 70/50/20/-12°C ani v jednom případě původní průtoky v soustavách a sítích
nezachovají a ekonomika provozu se blíži negativním podmínkám, znázorněným v GRAFU 4.

"Teplotní nedotápění"
a "teplotní zkratování okruhů"
dynamických otopných soustav
jsou pojmy, které většině odborníků nic neříkají,
protože klasické výpočtové postupy
a klasické projektování nic takového neřeší.
Proto na základě klasických zkušeností, postupů
a výpočtů vlastně nemůžeme dynamickým
soustavám rozumět.
Dodnes běžně projektujeme dynamické
soustavy  stejně jako statické
a neporozumění principům funkce
dynamických soustav je zdrojem chybných
doporučení v oblasti projektování
a provozu dynamických soustav.
Nedotápění koncových bodů není způsobeno
jen nedostatečným průtokem jak předpokládá
teorie a systémy "inteligentní" regulace.

Chceme-li ze 40% tepelných zisků vytěžit
40% úspor tepla (a nikoliv jen 12%),
pak musíme opustit přesvědčení,
že "vytápění řeší hydraulika"
a dynamickou soustavu musíme
ŘEŠIT JAKO TERMICKOU.
 

Software, který řešil podmínky
v GRAFU 4, Vám zajistí
vytápění dokonalejší
a podstatně úspornější
WORLD INNOVATION

G = 100%

ts = 79,2°C

Chybné průtoky

 Korigované průtoky

ts = 51,5°C

  Snižování průtoků ruší funkci kvalitativní regulace  s teplotním nedotápěním koncových bodů sítí.

Zvyšování průtoků vytváří zkratové okruhy a teplo se neekonomicky vrací zpět do zdroje.

Výsledky DELTA Research Thermohydraulic

 =CRA= DELTA Research Thermohydraulic

 Závěr: Snižování průtoků prodražuje výrobu a distribuci
            tepelné energie při vytápění budov

 Pro chytré lidi: CO NEUMÍME SPOČÍTAT,TOMU NEROZUMÍME

 GRAF 19 - Zpracování přiváděné tepelné energie otopným tělesem, v závislosti na průtoku.

 GRAF 19 vlevo demonstruje podmínky zpracování
 přiváděné tepelné energie otopným tělesem
 v závislosti na průtoku a lze z něj například vyčíst:

 Pokud bychom chtěli po zateplení objektu snížit
 výkon soustavy na 50% pouhým snížením průtoku,
 musel by snížený průtok činit necelých 18%
 původního průtoku a pokles koncových teplot by
 byl ještě výrazně větší než na GRAFU 4, kde jsou
 koncové teploty vyčísleny pro snížený průtok na
 50%.
 Kdybychom nezmenšili stávající otopná tělesa, ani
 nesnížili teploty vody a jen "přiškrtili" průtok tak,
 aby soustava měla 50% původního výkonu, zcela
 bychom tím zlikvidovali účinnost kvalitativní
 ekvitermní regulace, která je hlavním prostředkem
 k dosažení úspor tepla regulačními procesy.
 "Upravovat tepelný výkon soustavy po zateplení
 jen snížením průtoku", tedy zásadně nelze, protože
 vytápění by se stalo téměř neregulovatelným a
 neekonomickým.
 Také měření odběru tepla by poskytovalo zcela
 nesmyslné údaje. Navíc bychom se bez snížení
 velikosti otopných těles připravili o výhodu vysoce
 ekonomického vytápění nízkoteplotními parametry
 teplonosné látky.

 Mezi přiváděnou a zpracovanou energií je rozdíl

 Publikujeme výsledky termohydraulického řešení
 oboru a podáváme důkazy jeho správnosti. Chtějte,
 aby vám stejné důkazy o "správnosti klasického
 řešení oboru vytápění" na Internetu poskytli také
 ortodoxní zastánci klasických metod, kteří většinou
 publikují jen organizační struktury svých firem.