CENTROTHERM=CRA=PROJEKTY VYTÁPĚNÍ-VYTAPENI

21.století začalo ve vytápění konečně pracovat s teplem
Od prvního skutečného výpočtu uplynulo 150 let a celé minulé století obor ovládala hydraulika. I to bylo příčinou, proč nikdy v historii oboru
vytápění nebylo nic podrobeno tak důkladnému a dlouhodobému prověřování, jako Eliminační Termodynamická Metoda, z níž se později
vyvinula snad ještě více prověřovaná termohydraulika, jejíž počátky spadají do roku 1993 a první neaplikované výsledky do roku 1995.
Zatímco ETM vstoupila do projektové praxe v roce 2000, potřebovala termohydraulika ještě pět let vývoje, aby dokonale rozvinutá mohla
od roku 2005 vstoupit na trh a předpoklady se naplnily. Ve 21.století již obor vytápění neřeší pomocnou veličinu k dosažení konečného
cíle, ale konečný cíl, kterým jsou precizně fungující otopné soustavy s nejvyššími dosažitelnými úsporami tepla regulačními procesy. Spolu
s vyřešením ekonomické výroby a distribuce tepla s minimalizovanými ztrátami, vás termohydraulika pro 21.století přivede k současnosti.

TERMOHYDRAULIKA - revoluce v hospodaření s teplem
To nejlepší, s čím jsme kdy v oboru vytápění pracovali a co vám můžeme nabídnout, umožňuje plné úspory tepla v oblasti výroby, distribuce
i dokonale regulované spotřeby tepelné energie. Dokonalé seřízení otopných soustav je garantováno novými výstupními daty projektů.

ZÁKLADNÍ PRINCIP TERMOHYDRAULICKÉHO ŘEŠENÍ spočívá v tom, že projektované hydraulické ztráty nastanou právě při
projektovaných teplotách místností, všechna teplotní čidla jsou tepelným působením vlastní soustavy aktivována pro zdvih kuželek TRV
při kterém platí nastavení pro požadované hodnoty Kv, teplota vody v bodě směšování odpovídá požadované otopové křivce a průtoky
se při určeném nastavení termostatických hlavic mění jen působením tepelných zisků. Tím je zajištěna zkoordinovaná činnost obou složek
kombinované regulace vytápění a úspory tepla se plně shodují s úrovní působících tepelných zisků, které průměrně činí 40% potřeby tepla
na vytápění.

TUCET důvodů, proč chtít termohydrauliku:
Data a hodnoty, které se klasickým projektováním vytápění získat nedají
Termohydraulický projekt obsahuje výstupní data, která nelze získat žádným klasickým projektováním, žádným měřením, ani žádným
vyvažováním pomocí přístrojů. Přitom jsou to data, která jsou pro správnou funkci a úspornost vytápění naprosto klíčová:
1)   Proměnné teploty teplonosné látky, bez kterých nelze určit korigované průtoky.
2)   Korigované průtoky, bez kterých nelze zaručit přenos tepla.
3)   Přenos tepla, bez kterého nelze zajistit aktivační teplotu vytápěné místnosti.
4)   Aktivační teplotu, bez které nelze seřídit teplotní čidlo.
5)   Seřízení teplotního čidla, bez kterého nelze zajistit zdvih kuželky, odpovídající požadované hodnotě Kv při korigovaném průtoku.
6)   Seřízení regulačních prvků, bez kterého při požadované hodnotě Kv nelze zajistit hydraulický odpor při korigovaném průtoku.
7)   Celkový hydraulický odpor dynamických regulačních prvků, bez kterého nelze zajistit korigovaný průtok, garantující přenos tepla.
8)   Průběh teplot teplonosné látky, bez kterého nelze zajistit vyvážení okruhů kvalitativní regulace.
9)   Vyvážení kvalitativní regulace, bez kterého nelze zajistit zkoordinovanou činnost kombinované regulace vytápění.
10) Zkoordinovaná činnost regulace vytápění, bez které nelze zajistit plné úspory tepla regulační technikou.
11) Plné úspory tepla z tepelných zisků nejen pro spotřebitele, ale poprvé i pro dodavatele tepla.
12) Úspory tepla termohydraulikou jsou 166 krát levnější než zateplením.

Všechna data jsou pomocí přístrojů kontrolovatelná, ale žádným ze zavedených klasických postupů je získat nelze. Proto každá otopná
soustava i tepelná síť potřebují k ekonomickému provozu počáteční, nebo dodatečné termohydraulické seřízení.

Aby mohla regulační technika v plné míře reagovat na tepelné zisky
a šetřit teplo v jejich plné úrovni (40% místo 12%), musí být otopná soustava dimenzována s korigovanými průtoky vody, které správným
přenosem tepla zajistí správnou aktivaci všech teplotních čidel a jejich seřízením musejí být správné tlakové ztráty okruhů všech otopných
těles přiřazeny k řídicím (aktivačním) teplotám vzduchu v místnostech.
Přiřazením tlakových ztrát k multivalentním hodnotám řídicích veličin jsou vytvořeny podmínky nejefektivnější funkce regulační techniky:
1)   Jsou stabilizovány hydraulické podmínky, potřebné pro správnou funkci dynamické soustavy (při nulovém působení tepelných zisků
        jsou změny průtoků nulové a nedochází k neekonomickým zkratovým průtokům).
2)   Ve všech bodech soustavy je regulační technika seřízena na základní provozní stav, od kterého se odvíjejí regulační procesy.
3)   Ve všech bodech soustavy je ve vztahu k vnější teplotě dodržena shodná střední teplota teplonosné látky, soustava nemusí k pokrytí
        požadavků v koncových bodech pracovat s přebytkem energie na svém počátku a přebytek energie nemusí být v tepelném zdroji
        vůbec vyráběn.
Tepelná bilance každé místnosti se tak rozdělí na energii dodávanou tepelným působením vlastní soustavy (tj. potřebnou k dosažení
projektované vnitřní teploty místnosti) a na energii nadbytečnou, na kterou může regulační technika reagovat jako na poruchovou veličinu
regulačních procesů. Pomine-li působení tepelných zisků, soustava se automaticky vrátí k základnímu projektovanému stavu a nezbudou
v ní žádné trvalé zkratové průtoky po ručních zásazích. Jde o známý "princip tempomatu", který rovněž udržuje provoz vozidla vždy
v ekonomičtějším režimu než ovládání člověkem, který nemůže přesně odhadnout, kolik energie má v danou chvíli přidat. Regulační
technika tak může bez neekonomických zkratových průtoků dosahovat úspor tepla v plné úrovni tepelných zisků, tj. cca 40% celoroční
potřeby tepla na vytápění. Princip úspor tepla termohydraulicky seřízenou regulační technikou zajišťuje AKTIVNÍ ÚSPORY TEPLA, které
nejsou nijak vázány na stav zateplení objektu a 40% úspor je dosahováno v objektech zateplených i nezateplených. Je toho využíváno
při aplikacích, které byly označeny jako "PROGRAM 166", vycházející z porovnání nákladů na dosažení úspor tepla. Z porovnání vyplývá,
že zateplením objektu se ušetřilo 48,48% tepla a termohydraulickým seřízením 40% tepla, přičemž náklady činí:
1% PASIVNÍCH ÚSPOR TEPLA zateplením stojí 103 135,31 Kč a 1% AKTIVNÍCH ÚSPOR TEPLA seřízením TH stojí 619,50 Kč.
Úspory tepla termohydraulickým seřízením soustavy jsou tedy 166,48 x LEVNĚJŠÍ, než zateplením. PROGRAM 166 je proto nabízen
jako alternativní řešení všem, kteří nedosáhnou na státní DOTACE ZELENÝCH ÚSPOR.
U lidí, kteří dotace využijí, je PROGRAM 166 nabízen jako doplňkový, kterým ve spojení se zateplením mohou dosáhnout až 80% úspor.

Navštivte nás, ukážeme vám jak skutečný termohydraulický projekt vypadá a co řeší, abyste případné falsum poznali na první pohled.