Lovosická 775 P9  190 00   M 607660843            centrotherm@seznam.cz

PROFESSIONAL HEATING

 Vývoj otopných soustav   Tvorba projektových podkladů    Projektujeme vytápění správně ?       Projekt uspoří víc než zateplení ?    Orientační ceny

=CRA=CENTROTHERM a SPOLEČNOST PRO TECHNIKU PROSTŘEDÍ odborná sekce 12 - projektování a inženýrská činnost, doporučují TERMOhydraulické řešení otopných soustav a sítí.                                                   PROČ TERMOHYDRAULIKU

 Z čeho vznikla hodnota Kv ?       Panelové domy - renovace       Náprava funkce otop.soustav       Termostatické ventily jinak         Návratnost investic

 TERMO-hydraulické řešení sítí   Nová otopná tělesa Slant/Fin   Stáhněte si otopové křivky    Levné projekty vytápění   Převody a pomůcky         HOME

 

Vytápění - projektování - vývoj - výzkum

 Inteligentní termohydraulické soustavy samy rozpoznají tepelné zisky a mohou reagovat.

 Nevýhodou klasických otopných soustav je, že nepoznají příčinu změn
 vnitřní teploty vytápěných místností. Nemají tlakové ztráty přiřazeny 
 k hodnotám řídicích veličin a proto nedovedou tepelné zisky správně
 identifikovat, ani na ně adekvátním způsobem a v plné míře reagovat.
 Regulační technika proto uspoří jen cca 12% celoroční potřeby tepla
 na vytápění, zatímco při své plné účinnosti by měla uspořit až 40%,
 které odpovídají reálnému působení tepelných zisků.
 28% chybějících úspor tepla proto vyžaduje jiný způsob projektování
 a seřizování regulační techniky.
 Další nevýhodou klasického řešení je, že  správná funkce otopných
 soustav nemůže být v praxi kontrolována a seřizována ani hydraulickým
 vyvažováním (průtoky se v příkladu mění cca od 71 do 170 kgh-1), ani
 podle teplot zpětné vody (v příkladu se mění cca od 57 do 73°C), přičemž
 tepelný výkon spotřebiče tepla se v tomto případě mění cca od 2716 W
 do 3293 W - a to vše bez jakékoliv identifikace toho, které hodnoty jsou
 vlastně správné.
 Správné totiž mohou být všechny tyto naměřené hodnoty, protože jsou
 vyvolány termickým působením veličin, se kterými klasické metody 
 projektování a vyvažování otopných soustav nepočítají.
 

 Inteligentní termohydraulické soustavy správné seřízení regulační techniky znají a mohou garantovat, že projektované hydraulické poměry
 nastanou právě při projektovaných teplotách vytápěných místností. Na zvýšení vnitřní teploty místností mohou proto plně reagovat jako na
 poruchovou veličinu výchozího stavu regulačních procesů a úspory tepla tím vyrovnat do úrovně tepelných zisků. Stabilizací průtokových
 a teplotních parametrů ve vnitřních i vnějších rozvodných sítích a dodržením projektované návratové teploty k bodu směšování,  zajišťují
 dosud nejvyšší dosažitelnou úroveň kombinovaných regulačních procesů ve vytápění.
 

 Inteligentní termohydraulické soustavy zohledňují v rámci regulačních procesů i různé vlastnosti otopných těles

 Termostatické ventily mění průtok teplonosné látky v závislosti na vnitřní
 teplotě vytápěných místností. Tato změna je však u různých otopných těles
 různá, protože v závislosti na průtoku není stejný jejich tepelný výkon ani
 při stejné vstupní teplotě vody.

 Jde o další z mnoha důkazů že mezi průtoky a dosaženou tepelnou pohodou neexistují
 jednoduché přímé vztahy, které předpokládá hydraulické vyvažování při pokusech o
 "nápravu funkce vytápění". Současně to dokazuje, že otopná soustava by neměla být
 vybavena různými druhy těles.

 Inteligentní termohydraulické soustavy jsou schopny všechny lokální
 nedostatky regulačními procesy kompenzovat.

 Inteligentní termohydraulické soustavy hydraulické vyvažování nepotřebují,
 protože v rámci termického vyvážení řeší hodnoty průtoků, které jsou
 v dynamických soustavách řízeny převážně teplotou a nikoliv hydraulickými
 odpory.

 Inteligentní termohydraulické soustavy nehlučí, protože regulační prvky
 nepracují mimo laboratorně odzkoušenou oblast nejnižší hlučnosti.

 Inteligentní termohydraulické soustavy automaticky eliminují neekonomické
 zkratové průtoky, zajišťují nejvyšší dosažitelnou účinnost všech regulačních
 procesů a proto pracují hospodárně.

 21.století začalo ve vytápění konečně pracovat s teplem
  Od prvního skutečného výpočtu uplynulo 150 let a celé minulé století obor ovládala hydraulika. I to bylo příčinou, proč nikdy v historii oboru
  vytápění nebylo nic podrobeno tak důkladnému a dlouhodobému prověřování, jako Eliminační Termodynamická Metoda, z níž se později
  vyvinula snad ještě více prověřovaná termohydraulika, jejíž počátky spadají do roku 1993 a první neaplikované výsledky do roku 1995.
  Zatímco ETM vstoupila do projektové praxe v roce 2000, potřebovala termohydraulika ještě pět let vývoje, aby dokonale rozvinutá mohla
  od roku 2005 vstoupit na trh a předpoklady se naplnily. Ve 21.století již obor vytápění neřeší pomocnou veličinu k dosažení konečného
  cíle, ale konečný cíl, kterým jsou precizně fungující otopné soustavy s nejvyššími dosažitelnými úsporami tepla regulačními procesy. Spolu
  s vyřešením ekonomické výroby a distribuce tepla s minimalizovanými ztrátami, vás termohydraulika pro 21.století přivede k současnosti.

 TERMOHYDRAULIKA - revoluce v hospodaření s teplem
 To nejlepší, s čím jsme kdy v oboru vytápění pracovali a co vám můžeme nabídnout, umožňuje plné úspory tepla v oblasti výroby, distribuce
 i dokonale regulované spotřeby tepelné energie. Dokonalé seřízení otopných soustav je garantováno novými výstupními daty projektů.  

 ZÁKLADNÍ  PRINCIP  TERMOHYDRAULICKÉHO  ŘEŠENÍ  spočívá v tom, že projektované hydraulické ztráty  nastanou právě při 
 projektovaných teplotách místností, všechna teplotní čidla jsou tepelným působením vlastní soustavy aktivována pro zdvih kuželek TRV
 při kterém platí nastavení pro požadované hodnoty Kv, teplota  vody v bodě směšování odpovídá požadované otopové křivce a průtoky
 se  při určeném nastavení termostatických hlavic mění jen působením tepelných zisků. Tím je zajištěna zkoordinovaná činnost obou složek
 kombinované regulace vytápění a úspory tepla se plně shodují s úrovní působících tepelných zisků, které průměrně činí 40% potřeby tepla
 na vytápění.

 
TUCET důvodů, proč chtít termohydrauliku:
 Data a hodnoty, které se klasickým projektováním vytápění získat nedají
 Termohydraulický projekt obsahuje výstupní data, která nelze získat žádným klasickým projektováním, žádným měřením, ani žádným
 vyvažováním pomocí přístrojů. Přitom jsou to data, která jsou pro správnou funkci a úspornost vytápění naprosto klíčová:
 1)   Proměnné teploty teplonosné látky, bez kterých nelze určit korigované průtoky.
 2)   Korigované průtoky, bez kterých nelze zaručit přenos tepla.
 3)   Přenos tepla, bez kterého nelze zajistit aktivační teplotu vytápěné místnosti.
 4)   Aktivační teplotu, bez které nelze seřídit teplotní čidlo.
 5)   Seřízení teplotního čidla, bez kterého nelze zajistit zdvih kuželky, odpovídající požadované hodnotě Kv při korigovaném průtoku.
 6)   Seřízení regulačních prvků, bez kterého při požadované hodnotě Kv nelze zajistit hydraulický odpor při korigovaném průtoku.
 7)   Celkový hydraulický odpor dynamických regulačních prvků, bez kterého nelze zajistit korigovaný průtok, garantující přenos tepla.
 8)   Průběh teplot teplonosné látky, bez kterého nelze zajistit vyvážení okruhů kvalitativní regulace.
 9)   Vyvážení kvalitativní regulace, bez kterého nelze zajistit zkoordinovanou činnost kombinované regulace vytápění.
 10) Zkoordinovaná činnost regulace vytápění, bez které nelze zajistit plné úspory tepla regulační technikou.
 11) Plné úspory tepla z tepelných zisků nejen pro spotřebitele, ale poprvé i pro dodavatele tepla.
 12) Úspory tepla termohydraulikou jsou 166 krát levnější než zateplením.

 Všechna data jsou pomocí přístrojů kontrolovatelná, ale žádným ze zavedených klasických postupů je získat nelze. Proto každá otopná
 soustava i tepelná síť potřebují k ekonomickému provozu počáteční, nebo dodatečné termohydraulické seřízení.
 
 
Aby mohla regulační technika v plné míře reagovat na tepelné zisky
 a šetřit teplo v jejich plné úrovni (40% místo 12%), musí být otopná soustava dimenzována s korigovanými průtoky vody, které správným
 přenosem tepla zajistí správnou aktivaci všech teplotních čidel a jejich seřízením musejí být správné tlakové ztráty okruhů všech otopných
 těles přiřazeny k řídicím (aktivačním) teplotám vzduchu v místnostech.
 Přiřazením tlakových ztrát k multivalentním hodnotám řídicích veličin jsou vytvořeny podmínky nejefektivnější funkce regulační techniky:
 1)   Jsou stabilizovány hydraulické podmínky, potřebné pro správnou funkci dynamické soustavy (při nulovém působení tepelných zisků
        jsou změny průtoků nulové a nedochází k neekonomickým zkratovým průtokům).
 2)   Ve všech bodech soustavy je regulační technika seřízena na základní provozní stav, od kterého se odvíjejí regulační procesy.
 3)   Ve všech bodech soustavy je ve vztahu k vnější teplotě dodržena shodná střední teplota teplonosné látky, soustava nemusí k pokrytí
        požadavků v koncových bodech pracovat s přebytkem energie na svém počátku a přebytek energie nemusí být v tepelném zdroji
        vůbec vyráběn.
 Tepelná bilance každé místnosti se tak rozdělí na energii dodávanou tepelným působením vlastní soustavy (tj. potřebnou k dosažení
 projektované vnitřní teploty místnosti) a na energii nadbytečnou, na kterou může regulační technika reagovat jako na poruchovou veličinu
 regulačních procesů. Pomine-li působení tepelných zisků, soustava se automaticky vrátí k základnímu projektovanému stavu a nezbudou
 v ní žádné trvalé zkratové průtoky po ručních zásazích. Jde o  známý "princip tempomatu", který rovněž udržuje provoz vozidla vždy 
 v ekonomičtějším režimu než ovládání člověkem, který nemůže přesně odhadnout, kolik energie má v danou chvíli přidat. Regulační
 technika tak může bez neekonomických zkratových průtoků dosahovat úspor tepla v plné úrovni tepelných zisků, tj. cca 40% celoroční
 potřeby tepla na vytápění. Princip úspor tepla termohydraulicky seřízenou regulační technikou zajišťuje AKTIVNÍ ÚSPORY TEPLA, které
 nejsou nijak vázány na stav zateplení objektu a 40% úspor je dosahováno v objektech zateplených i nezateplených. Je toho využíváno 
 při aplikacích, které byly označeny jako "PROGRAM 166", vycházející z
porovnání nákladů na dosažení úspor tepla. Z porovnání vyplývá,
 že zateplením objektu se ušetřilo 48,48% tepla a termohydraulickým seřízením 40% tepla, přičemž náklady činí:
 1% PASIVNÍCH ÚSPOR TEPLA zateplením stojí 103 135,31 Kč  a 1% AKTIVNÍCH ÚSPOR TEPLA seřízením TH stojí  619,50 Kč.
 Úspory tepla termohydraulickým seřízením soustavy jsou tedy 166,48 x LEVNĚJŠÍ, než zateplením.  PROGRAM 166 je proto nabízen
 jako alternativní řešení všem, kteří nedosáhnou na státní DOTACE ZELENÝCH ÚSPOR.
 U lidí, kteří dotace využijí, je PROGRAM 166 nabízen jako doplňkový, kterým ve spojení se zateplením mohou dosáhnout
až 80% úspor.
 

 Navštivte nás, ukážeme vám jak skutečný termohydraulický projekt vypadá a co řeší, abyste případné falsum poznali na první pohled.

 

=CRA=DELTA Research Thermohydraulic

Skutečné profesionální řešení pro zákazníky